Na nedávné konferenci „Vzdělávání jako investice“, pořádané společností Santia, jsem měl tu čest hovořit o jednom z nejpalčivějších témat současnosti – vzdělávání a motivace napříč generacemi. A věřte mi, když říkám, že tady začíná skutečná jízda!
Generační skok je tady!
Dnes už se nebavíme jen o tom, kolik lidí z různých generací máme v týmech. Jde o to, jak každá generace přemýšlí o práci, co očekává od pracovního prostředí a jak k němu přistupuje. Vzdělávání už dávno není jen zákonná povinnost nebo nadstandardní benefit. Je to nový životní styl. A čím mladší generace, tím pestřejší jsou jejich požadavky. Někteří chtějí studovat z pláže, jiní z horské chaty (samozřejmě s dobrou Wi-Fi).
Když se podíváme na generační rozdíly, je důležité pochopit, že starší generace oceňuje stabilitu a strukturu. Generace Y a Z naopak preferují flexibilitu, moderní technologie a rychlý přístup k informacím. Tyto odlišnosti musí firmy reflektovat, pokud chtějí zůstat konkurenceschopné.
A jak to všechno souvisí s duševním zdravím? Více, než byste si možná mysleli. Sendvičová generace – ti z nás, kteří se starají o své stárnoucí rodiče a zároveň podporují děti z generací Y a Z – to nemají vůbec jednoduché. Duševní zdraví mladších generací se stává čím dál větším tématem, a právě zde začíná problém. Sendvičová generace je pod neustálým tlakem, aby zvládala jak rodinné, tak pracovní povinnosti. Není tedy překvapením, že mnozí z nich čelí vyhoření nebo psychosomatickým problémům.
Zamysleme se nad tím, když budeme plánovat výrobu, prodej nebo školení pro své týmy. Neplánujme vzdělávání jen proto, že to nařizuje zákon. Naslouchejme tomu, co naši lidé skutečně potřebují, a podle toho jim přizpůsobme firemní vzdělávací programy.
Vzdělávání je investice, která se firmám vrátí nejen v podobě lepších výsledků, ale také v lepší atmosféře na pracovišti. A když k tomu přidáte trochu empatie a pochopení pro individuální potřeby, máte šanci vytvořit nejen úspěšný byznys, ale i šťastnější a zdravější týmy.
